Tatra 603. Automobil, který svět miluje dodnes.

Tatra 603. Automobil, který svět miluje dodnes.

Kdysi vozila komunistické vládní činitele, dnes nedává spát milovníkům veteránů. TATRA 603 je krásná, extravagantní a stále vzácná pro každého, kdo se zajímá o historii, veterány a také elegantní umění vytvořené v časech komunismu...

Osobní kopřivnické vozy Tatra jsou po deseti letech od ukončení výroby opět středem pozornosti. Začala s tím designová studie firmy Faurecia, která Tatru 603 z roku 1972 přestavěla s pomocí supermoderních materiálů. Ohlas byl nečekaný. Auto se v té době stalo hitem autosalonu v Los Angeles, a tak "tatromanie" vyústila v prohlášení generálního ředitele kopřivnické automobilky Ronalda Adamse, že uvažuje o kusové výrobě replik kultovních vozů této značky na moderních podvozcích. Byl by to hezký návrat legendy, ale stejně zvláštní, jako bylo její zrození.

Tatra 603 s oblou aerodynamickou karoserií a vzduchem chlazeným osmiválcem v zádi totiž odráží paradoxy našich moderních dějin. Její vývoj začal doslova v ilegalitě, záhy se však stala oblíbenkyní komunistických pohlavárů a nakonec také jedinou tuzemskou automobilovou ikonou poválečné éry uznávanou po celém světě.

Vývoj v utajení
Počátkem padesátých let nesměla kopřivnická Tatra podle vládního nařízení vyvíjet a vyrábět osobní automobily, měla se věnovat jen nákladním a terénním vozům, především pro armádu. Skupinka nadšenců se s tím nehodlala smířit a od podzimu 1952 potají připravovala projekt nového osobního vozu. Centrem riskantní činnosti byla konstrukční kancelář Tatry v Praze na Smíchově, kterou tehdy vedl Vladimír Popelář. Spolu s výtvarníkem Františkem Kardausem vytvořili základní koncepci a tvarové řešení budoucího auta. Zpočátku je označovali jménem Valuta, doufali totiž, že vidina exportu a přílivu tvrdé měny by mohla zvrátit odmítavý postoj vládních činitelů. Během roku 1953 se začaly lámat ledy. Tehdy používané papalášské vozy Tatra 87 předválečné konstrukce už neodvratně stárly, a tak v lednu 1954 dostala Tatra za úkol vyvinout nový automobil. Období ilegality skončilo a vývoj se narychlo stěhoval z Prahy do Kopřivnice. Dále jej vedl Julius Mackerle, autor koncepce vzduchem chlazeného motoru V8, který se již dříve uplatnil v závodních monopostech Tatra. Nový osobní vůz převzal nejen tento osmiválec, ale i jeho typové označení T 603.

Cena v nedostupných číslovkách
Koncem roku 1963 dostala "šestsettrojka" novou příď se čtyřmi světlomety, modernizovaný motor se dvěma výfukovými rourami místo jedné a typové označení T 2-603. Pětimetrový vůz poháněný osmiválcem 2,5 l o výkonu 105 koní (77 kW) uháněl rychlostí až 160 km/h a průměrně spotřeboval 12 až 13 l benzinu. Řadou dalších úprav vůz prošel ve druhé polovině šedesátých let, kdy bylo mimo jiné zvětšeno čelní sklo a změněn tvar přední partie i kapoty motoru, v lednu 1970 se rychlá limuzína konečně dočkala kotoučových brzd. I když byla Tatra 603 především služebním vozem prominentů, od roku 1959 se oficiálně prodávala i v Mototechně a teoreticky si ji mohl objednat každý, kdo na ni měl. Soukromých majitelů "šestsettrojek" však bylo jen pár. V roce 1959 stála 98 tisíc Kčs, zatímco ruská Volga M 21 se i s rádiem dala pořídit za 55 tisíc a tuzemská Škoda Octavia Super za necelých 33 tisíc. Běžný měsíční plat se tehdy pohyboval kolem 1500 Kčs. O deset let později, v červnu 1969, byla cena Tatry 2-603 stanovena na 195 tisíc Kčs, tedy na čtyřnásobek ceny vozu Škoda 1000 MB!

Sběratelský klenot
Už v sedmdesátých a osmdesátých letech se "šestsettrojka" stala předmětem zájmu sběratelů, zpočátku zejména zahraničních. Jako první ji docenili němečtí a rakouští příznivci značky Tatra, a to včetně těch, kteří byli po válce donuceni z Kopřivnice odejít a z pochopitelných důvodů neměli komunistické Československo v lásce. Tatra 603 jako moderní interpretace kopřivnických tradic je vzala za srdce, stejně jako okouzlila milovníky automobilové krásy v Nizozemsku, Francii, Švýcarsku, Velké Británii, ale i v USA a Kanadě. Stovky "šestsettrojek" tak postupně odešly do zahraničí, v posledních letech se však některé z nich vracejí zpátky. V devadesátých letech vyrostla v tuzemsku nová vrstva zámožných sběratelů, pro něž není problém objekt svého zájmu na Západě koupit. Zároveň generace někdejších německých a rakouských nadšenců postupně opouští tento svět a pro jejich potomky už nemá značka Tatra někdejší sentimentální kouzlo.

Paradoxně je tak pro tuzemského sběratele výhodnější pořídit si "šestsettrojku" v zahraničí než u nás doma, kde poptávka mnohonásobně převyšuje nabídku. Ponechme stranou dnes už téměř nesehnatelné vozy první série se třemi světlomety, nerestaurované exempláře Tatry 2-603 ze šedesátých a sedmdesátých let se však při troše štěstí dají po Evropě pořídit za 5 až 8 tisíc eur (v přepočtu 130 až 210 tisíc Kč).

To je však jen základ, kvalitní renovace a další náklady obvykle vyženou celkovou sumu na úroveň 800 tisíc až milion Kč. Každý, komu někdy za zády zahučel vzduchem chlazený kopřivnický osmiválec, ví, že jsou to dobře investované peníze.

Publikováno: 5. 10. 2017 15:59 Nahlásit obsah